Bitva u Maratonu 12. září 490 před naším letopočtem je jednou z nejvýznamnějších bitev ve světových dějinách a představovala důležitý milník v historii civilizace. Geniální vojevůdce a stratég Miltiadés s pomocí svých vojáků vyhrál bitvu a zachránil Athény před barbarskými útočníky. Toto vítězství u Maratonu má důsledky až do současnosti. Bylo to první vítězství proti záměru Asiatů osídlit Evropu. Díky tomuto vítězství Atény zachovaly své cenné znalosti a umění dalším generacím. Dva a půl tisíce let po této historické bitvě vznikla sportovní akce, která s ní neoddělitelně souvisí a zrodila se právě v Řecku. Její jméno je Spartathlon.
Všechno začalo u velkého historika Hérodota, který o mnoho let později popsal události bitvy u Maratonu a zmínil skutky Feidippida, aténského posla, který byl svými generály vyslán do Sparty. Jeho úkolem bylo zajistit pomoc k posílení skromných aténských sil proti nadcházející asijské invazi. Podle Hérodota Feidippidés dorazil do Sparty následující den od jeho vyslání z Atén.
Spartathlon je událost, která oživením příběhu z dávné historie přenáší tuto historickou událost do současnosti. Za to vděčíme Johnu Fodenovi, britskému členu RAF Wing Commander. Ten chtěl jako milovník Řecka a student starověké řecké historie ověřit pravdivost Hérodotova popisu této události. Přemýšlel, jestli je člověk schopen překonat vzdálenost téměř 250 km z Atén do Sparty do 36 hodin. Jako jediný možný způsob, jak to zjistit, bylo tuto vzdálenost zkusit sám urazit. Jako běžec na dlouhé tratě spolu se svými čtyřmi kolegy z RAF přijel do Atén na podzim roku 1982, aby běželi co nejvíce podle Hérodotova popisu. 8. října začalo jejich dobrodružství, aby mohli potvrdit či vyvrátit své pochybnosti. John Foden opravdu do Sparty přiběhl před sochu krále Leonida do 36 hodin. Jeho kolega John Scholten dorazil o půl hodiny dříve a John McCarthy se dostal k cílové čáře v čase kratším než 40 hodin. Britský tým dokázal, že Hérodotos měl pravdu. Člověk je opravdu schopný uběhnout téměř 250 km za méně než dva dny.
Po úspěšném pokusu si průkopník John Foden dokázal představit závod po stopách dávného běžce, který by přitáhl pozornost ultramaratonců z celého světa. Výsledky jsou nyní široce známé. Historický kontext závodu, úzce související s olympijskou myšlenkou, způsobil nebývalý zájem mezi velkým počtem ultramaratonců po celém světě. Ihned následující rok na podzim 1983 byl uspořádán první Spartathlon za účasti 45 závodníků z 11 zemí.
Právě úspěch a vysoká účast byla rozhodující pro budoucnost a rozvoj závodu. V roce 1984 byla vytvořena ISA (International Spartathlon Asociation) a od té doby pořádá závod každé září. Nejen díky původu myšlenky závodu ve starověké řecké historii, je jednou z nejznámějších sportovních akcí po celém světě. Kromě atletického aspektu se stal Spartathlon projevem úcty, skutečného přátelství a míru bez ohledu na politické a rasové vlivy.
Spartathlon je popisován jako jeden z nejvíce náročných závodů, na běžce čeká 1200 metrů stoupání a sestup hory Parthenio v hluboké noci. Je to hora pokrytá kameny a keři, na které Fedipides tvrdil, že se setkal s bohem Pan (řecký bůh lesů, pastvin a stád). Výstup je označen blikajícími světly a je zkouškou lidské vytrvalosti a duševní síly.
Zhruba jen polovina běžců, kteří opustí Atény a vydají se směrem ke Spartě, se dočkají doteku krále Leonida v cíli. Těm, kterým se to skutečně podaří v limitu 36 hodin, jen těžko skrývají dojetí a hledají slova, která by vyjádřila jejich pocity. Spartathlon se musí prožít. Mnoho běžců sní o účasti a prožití zážitku, kdy se představy o závodě prolínají s myšlenkami na běh po stopách dávného posla.